|
|
Srovnání citlivosti letokruhových řad jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies) vůči klimatickým parametrům
Jakubcová, Vanda
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) na území LHC Janovice. Cílem bylo vytvořit co nejdelší letokruhové chronologie smrku ztepilého a jedle bělokoré z žijících stromů, určit citlivost radiálního růstu v závislosti na klimatických faktorech (průměrná měsíční/sezónní teplota a měsíční/sezónní úhrn srážek) a porovnat klimaticko-růstovou odezvu mezi těmito dřevinami. Z vybraných dřevin byly odebrány vzorky prostřednictvím Presslerova přírůstového nebozezu, které byly následně analyzovány. Byla provedena vizuální a statistická synchronizace, křížové datování, standardizace letokruhových řad a byly vypočteny klimaticko-růstové vztahy. Analýzou klimaticko-růstových odezev bylo zjištěno, že pro růst smrku ztepilého na daném stanovišti jsou klíčové vysoké teploty v jarním období a nízké teploty s dostupnými srážkami v měsíci červnu. Naproti tomu jedle bělokorá vykazovala vyšší citlivost vůči dostupnosti srážek před začátkem vegetačního období (únor) a v červenci. Jak jedle bělokorá, tak smrk ztepilý vykazovaly zvyšující citlivost k teplotám a srážkám po roce cca 1980.
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Keramika střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios
Jarošová, Kristina ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na keramiku střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios. Cílem práce je revize výzkumů prováděných v letech 1953-1955 institucí British School at Athens pod vedením Sinclaira Hooda, nové třídění keramických souborů především ze sektorů D a F, jejich popis, stylová analýza a tvorba katalogu na základě nové zrekonstruovaných kontextů. Důležitým aspektem této práce je nové datování kontextů z pozdní doby bronzové a keramiky z nich pocházející. K tomuto celku náleží také dílčí soubor doposud nepublikovaného keramického materiálu. Diplomová práce se zaměřuje také na vyhledávání keramických analogií v egejském prostoru a oblasti západní Anatolie.
|
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Původ americké španělštiny
Terešková, Barbora ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá původem latinskoamerické španělštiny. Vzhledem k tomu, že je naprosto nemožné studovat cokoliv bez znalosti historického kontextu, je první část této diplomové práce věnována právě situaci v níž se nacházelo Španělské království v dobách objevných plaveb, které jsou také v této části práce rozpracovány. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Nový svět nebyl objeven během týdne ani měsíce, ale že tento proces trval velmi dlouho, uvidíme, jak velkou důležitost zde historický kontext a datace jednotlivých plaveb hraje. Součástí historického kontextu je taktéž kapitola zabývající se jazykovou politikou. Nejvyšší záměr Katolických králů v Novém světě bylo pokřesťanštění původních obyvatel, k čemuž byl hlavním nástrojem jazyk. Jazyková politika uplatňovaná panovníky po staletí nám dopomůže pochopit některé skutečnosti. Na úplném počátku je potřeba si definovat, co to americká španělština je a jaké je klíčové období pro její formování. Vzhledem k faktu, že rozsah práce neposkytuje prostor k tomu, aby zde byli zmínění všichni lingvisté zabývající se kdy tímto tématem, zvolila jsem jen ty nejdůležitější, kteří do tématu vnesli něco zásadního. V následující části se práce věnuje charakteristickým prvkům latinskoamerické španělštiny v oblasti výslovnosti, morfosyntaxe a lexika. Ve většině těchto...
|
|
|
Počátek českých oppid: Role Středomoří a urbanisační procesy v evropské době železné
Kysela, Jan ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Vitali, Daniele (oponent)
Předkládaná práce zkoumá na příkladu Čech otázku, do jaké míry přispěly ke vznik mladolaténských oppid a šířeji ke kulturní transformaci probíhající v mladolaténském Zaalpí, vlivy z jižního prostředí a nakolik je lze naopak vysvětlit místním vývojem. Podrobně je rozebrána historický a chronologický rámec celé problematiky. Vlastní otázka je zkoumána zaprvé rozborem korpusu středomořských importů ve střední Evropě, na jejímž základě je v rámci střední Evropy zhodnocena posice Čech v kontaktech se Středomořím; zadruhé na otázku odpovídá studie o shodách a rozdílech mezi oppidy a jejich sídlištními systémy na straně jedné a středomořskými městy na straně druhé. Kontakty se Středomořím se jeví jako stálé a pro zaalpskou společnost významné, samotná oppida jsou však shledána za jev převážně lokální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kamarská keramika: analýza vzorů
Jarošová, Kristina ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o kamarské keramice se zaměřením na dekorativní motivy. Cílem této práce je analyzovat typy vzorů, jejich dekorativní kompozici s přihlédnutím ke vztahu mezi typy vzorů a typy tvarů nádob a vztahy s dalšími druhy umění, provedených v různých materiálech. V následujících kapitolách autorka popisuje také vztahy s oblastmi mimo Krétu na základě importovaných keramických nálezů. V závěrečné části autorka shrnuje problematiku a prezentuje závěry.
|
|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři ve světle osídlení východních Čech v mladším neolitu
Burgert, Pavel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři (okr. Náchod). Pomocí prostorových vztahů a rozboru keramického souboru byla studována vnitřní chronologie sídliště. Studiem kamenné industrie bylo sídliště ukotveno do širších distribučních vztahů v regionu a zároveň bylo možné sledovat výrobní aktivity na zkoumané ploše. Pomocí keramiky byly vyčleněny tři sídelní fáze, odpovídající přechodu mezi starším a mladším stupněm kultury. Této chronologii také odpovídá měnící se stavební tradice domů na sídlišti. Existence předpokládaného samostatného výrobního okrsku nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně v důležitém období počátků pronikání lengyelských vlivů z Moravy do prostoru Čech. Klíčová slova neolit - východní Čechy - kultura s vypíchanou keramikou - sídliště - keramika Create PDF files without this message by purchasing novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
|
host ::
RSS.